Protože jistě znáte přísloví „Když dva dělají totéž, není to totéž”, přinášíme Vám v tomto čísle dva články z pořadatelského zázemí cyklomaratonu od dvou pořadatelů. Každý má mírně jiný úhel pohledu a oba články se informačně doplňují.
Z pohledu pořadatele
Jak si představit práci pořadatele tohoto závodu? Co všechno organizace závodu obnáší? Příprava závodu začíná krátce před koncem předchozího roku, kdy je třeba určit vhodný termín konání a vstoupit v jednání s vyhlašovateli renomovaných sérií cyklistických závodů – VELO série silnice a Cykloservis Merida Cup.
V prvních měsících roku je třeba navrhnout trasu závodu, aktualizovat z předchozího roku propozice závodu i přihlášku a najít vhodný suvenýr závodu. Zajistit cenovou kalkulaci a výrobce. V jarních měsících po obhlídce stav silnic po zimě a po obeznámení se s plánovanými opravami silnic obvykle vznikne potřeba menších úprav trasy. Změny trasy je třeba nechat zanést do mapy firmou SHOCart, která mapové podklady pro závody zajišťuje protislužbou za reklamu.
Každoročně je třeba sjednat partnery závodu, zajistit od nich loga a následně je možné se dát do přípravy tiskovin závodu – plakátů, propozic, pamětních listů a samolepek na řidítka (důležitá telefonní čísla pro účastníky). Průběžně je potřeba zveřejňovat aktuální informace o závodu na oficiálních internetových stránkách http://www.lvr.cz a připravit elektronické zadávání přihlášek. Elektronické přihlášky po internetu posílá každým rokem větší podíl účastníků, v současné době se jedná téměř o polovinu účastníků.
Po vytištění propozic je třeba propozice distribuovat. Znamená to vytisknout průvodní dopisy, naobálkovat a rozeslat propozice účastníkům předchozích ročníků do cykloprodejen a informačních center. V letošním roce jsme propozice závodu rozeslali na necelých 700 adres účastníků předchozích ročníků, na cca 400 adres cykloprodejen a 50ti informačním centrům v okolí. Jak papírové, tak elektronické přihlášky začínají přicházet již od jarních měsíců a jejich počet vzrůstá před koncem června, nejvíce jich chodí v týdnu před uzávěrkou přihlášek.
Pro úspěšné legální konání závodu na silnicích je třeba také sehnat mnoho razítek. Pro zajímavost – závod se koná na území dvou krajů (Vysočina a Pardubický kraj), na území čtyř okresů (Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Chrudim a Svitavy) a na území šesti obcí s rozšířenou působností (Chotěboř, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Chrudim, Hlinsko a Polička). Vyjádření od Policie ČR se řeší na okresních úrovních (4), povolení zvláštního užití silnic I. třídy na krajské úrovni (2) a povolení zvláštního užití silnic II. a III. třídy na úrovni obcí s rozšířenou působností (6). Celkem slušný počet razítek, nemyslíte?
Dále je nutné zajistit startovní čísla, průběžně zpracovávat došlé platby startovného a správně ho přiřazovat účastníkům, aby v kanceláři závodu byly k dispozici rychle dostupné údaje o tom, kdo platil předem a kdo musí zaplatit na místě v pokladně závodu.
Dále je třeba dojednat využití prostor základní školy a připravit rozmístění zázemí závodu po obci – umístit prostor startu a cíle, vyhlašování výsledků, parkování, atd. podle momentálního stavu uzávěr ve Ždírci. Pro hladký průběh je třeba zajistit moderátora s ozvučením, sjednat případný doprovodný program, dojednat zapůjčení zábran do prostoru koridoru startu a cíle, zajistit stupně vítězů, elektronickou časomíru s měřením času prostřednictvím bezkontaktních chipů (letos poprvé s průjezdní kontrolou) a další vybavení.
V týdnu před závodem je třeba namalovat vodorovné značení – tradiční modré šipky s textem LVR, rozvést a rozmístit svislé značení – modré plechové šipky s textem Ždírec. Značení trasy je téměř celodenní práce pro několik dvojic pořadatelů, je třeba ji provádět v době méně intenzívní dopravy (o víkendu nebo vpodvečer). Je nutné vzít v úvahu, že trasa závodu se rozprostírá v obdélníku cca 45 x 30 km!
Samostatnou kapitolou je občerstvení. Občerstvení je třeba zajistit pro účastníky po dojezdu (lehká, chutná, sytá strava) a jednak na občerstvovacích místech na trasách závodu. Občerstvení po dojezdu spolehlivě zajišťuje personál školní jídelny. Zřízení čtyř občerstvovacích stanovišť na trase závodu zajišťuje několik desítek lidí. Na největší nápor účastníků musí být připraveno první stanoviště na Seči, tímto stanovištěm totiž jako jediným projíždí všechny tři trasy. Na stanovišti je třeba připravit stoly s občerstvením, namíchat energetické nápoje z prášku, nakrájet chléb a další komodity. To vše musí být připraveno včas, protože peloton se blíží! Personál prvního „bufetu” ze Ždírce odjíždí ještě před startem závodu. Pro špici je třeba zajistit podávání občerstvení a bidonů s energetickými nápoji, protože špice nestaví – pouze zpomaluje.
Parta pořadatelů v předvečer závodu připravuje prostor startu a cíle, instaluje reklamní plachty partnerů závodu, připravuje věcné ceny k rozdělení na stupních vítězů, organizuje rozmístění doprovodného programu, stánků s občerstvením atd.
Tou dobou již musí fungovat kancelář závodu v areálu základní školy a musí odbavovat účastníky přicházející k prezentaci. Pro účastníky musí být připravena startovní čísla, čipy pro elektronické bezkontaktní měření času průjezdu a zpracování výsledků, připraveny suvenýry, letáky s upřesňujícími informacemi, stravenky a poukázky na tombolu.
V den závodu začíná pořadatelům v kanceláři závodu směna již v 5:00. Od brzkého rána se zvolna přicházejí prezentovat účastníci, kteří se chtějí vyhnout návalu na poslední chvíli před startem. Po ukončení prezentace závodníků před startem je třeba do elektronické startovní listiny doplnit na místě přihlášené účastníky a celou startovní listinu v elektronické podobě předat do systému ChampionChip v prostoru startu a cíle. Letos poprvé jsme k přenosům dat mezi kanceláří závodu a prostorem startu a cíle použili internet. Tím stále role kanceláře závodu nekončí. Po dojezdu sem účastníci chodí vracet čipy (oproti vrácení zálohy) a chodí si sem proplácet šeky, které jsou udělovány na stupních vítězů.
Prostor startu a cíle se po odstartování stane méně atraktivní pro diváky a musí se zapojit doprovodný program, aby udržoval přítomnost diváků a dobrou náladu do příjezdu prvních účastníků z krátké trasy. Letos zvolený doprovodný program s cyklistikou přímo souvisel – Martin Kadlec z Indoor cycling centra Kotlina z Havlíčkova Brodu a jeho cvičitelé „dmýchali” atmosféru a lákali příchozí k bezplatnému vyzkoušení indoor cyclingu. O zájemce neměli nouzi, zejména z řad mládeže. Část dopoledne příjemně uplynula a už tu byli zpět vítězové nejkratší trasy. To byl fofr! Díky rychlému začátku tras bez kopců byl peloton na všech třech trasách cca o 10 minut rychlejší oproti léta ověřeným rychlostním průměrům.
Po dojezdu jednotlivých tras následovalo vyhlašování vítězů, předání cen a losování tomboly. Nejhodnotnější ceny v tombole byly losovány pro účastníky nejdelší trasy, losování mělo pěknou zvukovou kulisu některých sportovních klubů.
Po dojezdu měli účastníci možnost osprchování v tělocvičně a poobědvání ve školní jídelně. Z úst mnoha účastníků jsme my pořadatelé mohli slyšet pochvalná slova.
Shrnu to: “pořadatelské úkony popsané výše znamenají stovky hodin práce, desítky dopisů a stovky telefonátů”.
Prací „v terénu” však vše nekončí, následuje účtařská práce zaměstnankyň města – paní H. Malé, N. Lédlové a I. Niklové, které musí bezvadně prokázat příjmy a výdaje závodu, a tím zajistit definitivní přiznání podpory z Fondu Vysočiny. Poté už bude možné udělat závěrečnou tečku – v neformální diskusi „nad škopkem” probrat plusy a minusy letošního ročníku.
Jiří Pavlíček
Z pohledu pořadatele/účastníka
V sobotu 13. srpna po 19. hodině se stal již 11. ročník „ŽDÍRECKÉHO” silničního cyklomaratonu LACMAN VYSOČINA ROAD 2005 pouhou minulostí. Přípravy ovšem probíhaly velice intenzivně již v průběhu jarních měsíců a vyvrcholily přípravami v týdnech před konáním závodu.
Již několik minulých ročníků bylo z mých úst slyšet, že je to naposled, a tak byl letošní ročník z mé strany pořádán v tomto rozsahu jako poslední! O to více jsem se já i ostatní členové pořadatelského týmu snažili vše zabezpečit tak, abychom se důstojně rozloučili a nepokazili dobré jméno závodu za ty roky vybudované.
Tradiční místo – Chrudimská ulice, bylo opět po několika letech mimo provoz, a tak se centrum dění přestěhovalo ku prospěchu věci na náměstí, kam taková akce asi patří.
V pátek navečer začala probíhat v kanceláři závodu prezentace účastníků, která pokračovala i v sobotu, a tak se na start v 08:00 hodin postavilo něco málo přes 400 účastníků letošního cyklomaratonu. Ranní počasí neslibovalo nic pěkného, ale nakonec z pohledu závodníků to bylo celkem přijatelné počasí.
Průběh začátku závodu je každoročně stejně nebezpečný a až první kopce rozdělí peloton do menších skupin, kde je jízda bezpečnější a klidnější. Na prvních kilometrech bylo vidět několik drobných kolizí, při kterých se nic vážného nestalo. Průběh závodu byl na pořadatelsky zabezpečené trase celkem bezproblémový a samotnými účastníky hodnocen velmi pozitivně. Letošní změněný začátek trasy závodu měl za důsledek podstatné zvýšení rychlosti závodu, a tak porce kilometrů před účastníky závodu pěkně ubývala.
Tak se k cíli postupně dostávali závodníci z tras 94, 149 a 242 kilometrů. Jelikož jsem jel trasu 242 kilometrů, tak vám k dojezdům do cíle nemohu více říci. Také doprovodný program – spiningové lekce Martina Kadlece byly letos vhodným doplňkem v dění na náměstí.
Letos se opět výborně osvědčila elektronická časomíra, která byla poprvé doplněna průjezdní kontrolou na trase 242 kilometrů v Modlíkově, a tak s výsledky nebyl opět žádný problém.
V prostoru cíle probíhalo postupně vyhlašování výsledků jednotlivých tras jednotlivců i družstev a losování tomboly.
Podle ohlasů samotných účastníků cyklomaratonu se nám letošní 11. ročník opět podařilo zvládnout na dobré úrovni. Sám za sebe musím poděkovat všem pořadatelům, kteří s letošním ročníkem pomohli. Zvlášť musím poděkovat lidem, kteří značili trasu závodu a obětovali několik dní svého volného času. Poděkování patří Sboru dobrovolných hasičů ve Ždírci za vynikající spolupráci při zabezpečení celého závodu. Je těžké vyjmenovat všechny, protože bych určitě na někoho zapomněl, ale přesto několik jmen musím uvést. Předně děkuji Pavlu Lacmanovi a jeho firmě za to, že se nebál vložit své jméno do názvu závodu a za finanční i technickou podporu. Jiřímu Pavlíčkovi, ač cyklista teoretik (jak se sám Jirka nazval), udělal ohromný kus práce pro závod. Martinu Fouskovi za to, jak zvládal zabezpečení občerstvení na trase závodu. A své ženě Mirce za to, že to se mnou těch 11 let vydržela.
Velké poděkování patří všem velkým i menším partnerům a sponzorům za jejich podporu po celou dobu konání tohoto cyklomaratonu.
Luboš Plíhal
Přidejte odpověď